Divadlo je poslání

Jan Štěpánek, autor rozhovorů z minulých čísel, přenechal svou roli dceři Tereze. O divadle si povídala s Jiřím Pokorným, dvojnásobným držitelem Ceny Thálie, bývalým sólistou baletu Národního divadla a současným šéfem baletního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni.

Jirko, jak vypadaly Tvoje začátky v divadle?

Začal jsem už od raného dětství. Vyrůstal jsem v divadelní šatně, protože rodiče pracovali v divadle, takže jsem tam trávil veškerý svůj čas. Po škole jsem nechodil do družiny, ale na zkoušky do divadla. Pro mě byla ta práce a ten život v divadle tak samozřejmý, že jsem nikdy nepřemýšlel, že bych dělal něco jiného.

Proč sis vybral zrovna balet?

Určitě jsem měl nějaké vlohy po rodičích, protože oni také tančili. Táta byl šéfem baletu a maminka tanečnicí a mně se to prostě hrozně líbilo. Pokaždé, když jsem šel do divadla, tak mě to vnitřně obohacovalo.

Co pro Tebe byly těžké okamžiky v kariéře?

Ty krásné okamžiky převažovaly. Těžké okamžiky si myslím, že vždycky byla ta věc maximální zodpovědnosti. Nejdřív to byla zodpovědnost sám za sebe a potom zodpovědnost za celý soubor.

Kupodivu pro mě ani nebyl nejtěžším okamžikem můj těžký úraz, který mě na nějaký čas vyřadil. Asi mě to ale mělo potkat, protože jsem se potom z pozice sólisty Národního divadla přesunul na pozici šéfa baletu v Plzni.

Těžkých momentů je spousta, ale stejně po tom všem je nejdůležitější to, co člověk vloží do divadla, do diváka a do díla – takové tři „D“.

A naopak, co pro Tebe byly ty nejhezčí okamžiky v kariéře?

Tak třeba nádherné je, když hostujete v nádherné kulturní Paříži a tančíte balet od našeho světoznámého choreografa Jiřího Kyliána, to jsou nejhezčí momenty v životě. Potom další krásný moment je, když cítíte fluidum na jevišti, když víte, že v daný okamžik cítíte vše v součinnosti s hudbou, s rolí a i vůči divákovi. Ty okamžiky nikdy netrvají dlouho, ale když se spojí, tak jsou to ty nejkrásnější.

Dá se baletem dobře živit?

Já si myslím, že když je někdo dobrým tanečníkem, tak se dobře i uživí. V České republice je úspěchem tanečníka, když se dostane na průměrný plat. Samozřejmě první sólisté se dostanou výš, ale principielně je to samozřejmě hluboce podhodnocené. V zahraničí je to lepší, ale záleží na tom, do jakého divadla se dostanete, jestli do těch „áčkových“ nebo do těch nižších.

Co obnáší práce šéfa baletu?

Hlavně smysl pro zodpovědnost a pro vizi. Když se jedná o praktické věci, tak to znamená dávat dohromady hrací plán, vhodné poskládání dramaturgie baletu – co se bude hrát, potom samozřejmě výběr tanečníků na konkurzech, vedení tréninků, vedení zkoušek, zařizování smluv s inscenátory, autorské smlouvy a veškerý provoz v divadle.

Není to tak, že se jde ráno v osm do práce a ve čtyři se odejde, ale je to poslání, které vás provází nepřetržitě. A když to berete jako poslání, tak vás to nezatěžuje. Vlastně vás to obohacuje, protože každý den je úplně jiný. Je to práce s lidmi a děláte práci, která by měla být ve výsledku zajímavější než život. Lidi jdou do divadla a chtějí vidět další život. A to děláme na jevišti, a to je na tom to krásné.


Štítky:

O autorovi článku

Profilovka
K2 Finance
Revoluční 503/35, 301 00 Plzeň
E-mail: info@k2finance.cz
Telefon: +420603296292
Pomocí finančního koučinku dostáváme naše klienty do finanční stability. Naším úkolem je pomáhat klientům kontrolovat jejich finanční toky a pomocí správné kontroly financí zlepšovat jejich životy.
Více článků od autora >>>

Zanechat komentář